ārabhyamāṇe api etasmin yoge
siddham vasusamprasāraṇam ajvidhau .
vasusamprasāraṇam ajvidhau siddham vaktavyam .
kim prayojanam .
papuṣaḥ paśya .
tasthuṣaḥ paśya .
ninyuṣaḥ paśya .
cicyuṣaḥ paśya .
luluvuṣaḥ paśya .
pupuvuṣaḥ paśya iti .
vasoḥ samprasāraṇe kṛte aci iti ākāralopādīni yathā syuḥ iti .
kim punaḥ kāraṇam na sidhyanti .
bahiraṅgalakṣaṇatvāt asiddhatvāt ca .
bahiraṅgalakṣaṇam ca eva hi vasusamprasāraṇam asiddham ca .
āttvam yalopāllopayoḥ paśuṣaḥ na vājān cākhāyitā cākhāyitum .
āttvam yalopāllopayoḥ siddham vaktavyam .
kim prayojanam .
paśuṣaḥ na vājān .
paśuṣaḥ iti ātttvasya asiddhatvāt ātaḥ dhātoḥ iti ākāralopaḥ na prāpnoti .
cākhāyitā cākhāyitum iti āttvasya asiddhatvāt yasya halaḥ iti yalopaḥ prāpnoti .
samānāśrayavacanāt siddham .
samānāśrayam asiddham bhavati vyāśrayam ca etat .
iha tāvat papuṣaḥ paśya , tasthuṣaḥ paśya , ninyuṣaḥ paśya , cicyuṣaḥ paśya , luluvuṣaḥ paśya , pupuvuṣaḥ paśya iti .
vasau ākāralopādīni vasantasya vibhaktau samprasāraṇam .
paśuṣaḥ iti viṭi āttvam viḍantasya vibhaktau ākāralopaḥ .
cākhāyitā cākhāyitum iti yaṅi āttvam yaṅantasya ca ārdhadhātuke lopaḥ iti .
kim vaktavyam etat .
na hi .
katham anucyamānam gaṃsyate .
atragrahaṇasāmarthyāt .
nanu ca anyat atragrahaṇasya prayojanam uktam .
kim uktam .
atragrahaṇam viṣayārtham iti .
adhikārāt api etat siddham .
iha papuṣaḥ , cicyuṣaḥ , luluvuṣaḥ , dvau hetū vypadiṣṭau bahiraṅgalakṣaṇatvam asiddhatvam ca iti .
tatra bhavaet asiddhatvam pratyuktam bahiraṅgalakṣaṇatvam tu na eva pratyuktam .
na eṣaḥ doṣaḥ bahiraṅgam antaraṅgam iti ca pratidvandvibhāvinau etau arthau .
katham .
sati antaraṅge bahiraṅgam sati ca bahiraṅge antaraṅgam .
na ca atra antaraṅgabahiraṅgayoḥ yugapat samavasthānam asti .
na anabhinirvṛtte bahiraṅge antaraṅgam prāpnoti .
tatra nimittam eva bahiraṅgam antaraṅgasya .
hrasvayalopāllopāḥ ca ayādeśe lyapi .
hrasvayalopāllopāḥ ca ayādeśe lyapi siddhāḥ vaktavyāḥ .
praśamayya gataḥ , pratamayya gataḥ .
prabebhidayya gataḥ .
pracecchidayya gataḥ .
prastanayya gataḥ .
pragadayya gataḥ .
hrasvayalopāllopānām asiddhatvāt lyapi laghupūrvāt iti ayādeśaḥ na prāpnoti .
atra api eṣaḥ parihāraḥ samānāśrayavacanāt siddham iti .
katham .
ṇau ete vidhayaḥ ṇeḥ lyapi ayādeśaḥ .
vugyuṭau uvaṅyaṇoḥ .
vugyuṭau uvaṅyaṇoḥ siddhau vaktavyau .
babhūvatuḥ , babhūvuḥ : vukaḥ asiddhatvāt uvaṅādeśaḥ prāpnoti .
upadidīye , upadidīyāte : yuṭaḥ asiddhatvāt yaṇādeśaḥ prāpnoti .
vukaḥ tāvat na vaktavyaḥ .
vukam na vakṣyāmi .
evam vakṣyāmi : bhuvaḥ luṅliṭoḥ ūt upadhāyāḥ iti .
atra uvaṅādeśe kṛte yā upadhā tasyāḥ ūttvam bhaviṣyati .
evam api kutaḥ nu khalu etat uvaṅādeśe kṛte yā upadhā tasyāḥ ūttvam bhaviṣyati na punaḥ sāmpratikī yā upadhā tasyāḥ syāt bhakārasya .
na eṣaḥ doṣaḥ .
oḥ iti vartate .
tena uvarṇasya bhaviṣyati .
bhavet siddham babhūvatuḥ , babhūvuḥ .
idam tu na sidhyati : babhūva babhūvitha iti .
kim kāraṇam .
guṇavṛddhyoḥ kṛtayoḥ uvarṇābhāvāt .
na atra guṇavṛddhī prāpnutaḥ .
kim kāraṇam .
kṅiti ca iti pratiṣedhāt .
katham kittvam .
indhibhavatibhyām ca iti .
tat vai vayam kittvam pratyācakṣmahe vukā .
iha tu kittvena vuk pratyākhyāyate .
kim punaḥ atra nyāyyam .
vugvacanam eva nyāyyam .
sati api hi kittve syātām eva atra guṇavṛddhī .
kim kāraṇam .
iglakṣaṇayoḥ guṇavṛddhyoḥ saḥ pratiṣedhaḥ na ca eṣā iglakṣaṇā vṛddhiḥ .
evam tarhi na arthaḥ vukā na api kittvena .
stām atra guṇavṛddhī .
guṇavṛddhyoḥ kṛtayoḥ avāvoḥ ca kṛtayoḥ yā upadhā tasyāḥ ūttvam bhaviṣyati .
katham .
oḥ iti atra avarṇam api pratinirdiśyate .
iha api tarhi prāpnoti .
kīlālapaḥ paśya .
śubhaṃyaḥ paśya iti .
lopaḥ atra bādhakaḥ bhaviṣyati .
iha tarhi prāpnoti .
kīlālapau kīlālapāḥ iti .
evam tarhi vyoḥ iti vartate .
tena uvarṇam viśeṣayiṣyāmaḥ .
oḥ vyoḥ iti .
iha idānīm oḥ iti anuvartate .
vyoḥ iti nivṛttam .
yuṭaḥ ca api na vaktavyam .
yuḍvacanasāmarthyāt na bhaviṣyati .
asti anyat yuḍvacane prayojanam .
kim .
dvayoḥ yakārayoḥ śravaṇam yathā syāt .
na vyañjanaparasya anekasya ekasya vā yakārasya śravaṇam prati viśeṣaḥ asti .